Někdo si syslí příspěvky v konceptech do foroty. Já to moc neumím. U mě vznikají většinou z náhlého popudu. K tomu dnešnímu mě tak trochu inspirovala Olívka z Mode De Boulangerie, kde psala o nočních stolcích.



Nejsem troškař, noční "stolky" mám dva:) Protože mám ráda kontrasty. Staré s novým. Dřevo a plast. Světlé a tmavé. Nižší a vyšší. Protože jsem si kvůli lampě neměla kam odložit ani čaj nebo vodu. Při jarním tažení za pražskými lumprty jsem ulovila i Thonet piánovku. Ta je přeci na postavení blešákové lampy Jieldé jako dělaná! K tomu dvojchlívkový plastový Componibili od Kartellu, kterému nějaká ta nápojová kapka nebo kolečko nevadí.

A. má trojpatrový, on si toho hromadí víc, jenom těch kabelů! Ale zase nemá opravdovou lampičku, protože svítit může "budíkem". To, co je na tom "krásném":( topení je totiž rozednívací budík. Nejlepší vynález na zimu, kdy je ráno ještě tma a normální rozsvícení je o šok. Tenhle rozsvěcuje pomalu a postupně. Dobrou půlhodinu mu to trvá, tak si člověk ve spánku postupně zvyká. A ještě u toho cvrliká:) Řeklo by se hloupost, ale ono to fakt funguje a probuzení je mnohem příjemnější.



A ano, ještě jednu věc vám dlužím. Tady jsem si dělala takový obrázkový seznam přání s tím, že jeden kousek už je na cestě. A který to byl? Křesílko Eames RAR, které bylo na seznamu mých přání opravdu hodně dlouho, asi tak odjakživa:) Nejsem typický slevový nakupovač, ale ... to jsem se takhle jednou rozhodla, že by nebylo špatné předplatit si taky nějaký časopis o bydlení v němčině. Pro studijní účely samozřejmě:) Volba padla a najednou koukám, že k dvouletému předplatnému dávají slevu 50% právě na RAR. To přece nejde nevyužít, že?


Ložnice je tak skoro komplet. Skoro! Ještě mám vyhlédnutý větší kusový koberec.

A pak hledám něco do rámu. Pěknou grafiku bych si představovala. Ale to není jen tak. Já jsem hrozně vybíravá. A když už se mi něco líbí, tak to tutově není dostupné v takhle velkém formátu. A takhle velký formát já potřebuju, protože rám schovává plastová zažloutlá dvířka jističové skříně, které opravdu nejsou to, co bych chtěla vidět jako první ráno po probuzení. Nebo vůbec vidět kdykoli. Tak si zatím v rámu hoví arch ručního balícího papíru. Ale já jednou něco objevím. Určitě!

A nebojte, druhou část z návštěvy Eindhovenu nasyslenou mám, příští týden nebude online času moc, tak se bude hodit:)

Víte, jak jsem psala, že předchozí týden bude ve znamení přehlídek designu? Tak ne, mám pocit, že jsem ho celý prospala. Zákeřný chřipkový bacil mě bacil. V sobotu bylo líp, tak jsme vyjeli aspoň kouknout na Dutch Design Week do Eindhovenu. To už je každoroční tradice (na loňskou návštěvu se můžete podívat tady).

Byla to ale hra v oslabení, stihli jsme jen část toho, co jsem si plánovala. Ale i tak to stálo za to. Protože ve staré Philips továrně, která se stala sídlem, dílnou, showroomem a prodejnou Pieta Hein Eeka, to vždycky stojí za to. Chcete si ji projít se mnou?


Pietova letošní novinka - stoličky Plywood Print Stool s potiskem obrazů starých mistrů, ve spolupráci s Rijksmuseum Amsterdam, pro značku NLXL.


Piet a kolegové designéři jsou mistry recyklace! Nové užití najdou pro použité dřevo, kov, látky, ...





... i plasty. Lustry upletené z PET lahví nemají chybu. Horní část lahví zachovaná, spodní rozřezaná na proužky a propletená. To je nápad!



Moje favoritka - kuchyň. Spodek původně asi dílenský ponk, pracovní deska z moderního kompozitního materiálu. S kolečky pro mobilitu.





V prodejně s výběrem designových kousků nejen z Pietovy dílny, jejichž výběr klade důraz na obnovitelnost zdrojů a životní prostředí, bych mohla strávit několik dní.




Jednou jsme ale odejít museli:) Dutch Design Week není samozřejmě jen Piet Hein Eek, a tak vás pozvu do Eindhovenu na malou procházku ještě jednou.

Pročpak by se mi líbilo v tomhle interiéru (i když stylizovaném) od nejFantastičtejšího Franka?

3 důvody:

1. Barevnost - v podobné barevné kombinaci totiž teď doma taky jedu. Jasně, je podzim.

2. Původní prvky - už trochu ohraná písnička. Která se mi ale pořád líbí. Zvlášť když při zatím opatrném pokukování po novém podnájmu vidím, jak se všechno to krásné původní dá snadno zkazit. Parketová podlaha, původní šoupačky a žebrované topení jsou na vymření. Tady ale ne!

3. Hnědá kůže - nejen na křesle. Ten kožený stolek u sedačky je nebezpečně krásný, co říkáte?






Jsem kupič. Kupič časopisů. Ale konečně se na ně dneska dostalo. Protože nudle. A celý člověk bolí. A to se mi nehodí, páč příští týden má A. první část dovolené a já naplánovala Tour de Design tady v tom našem cípku Evropy. Kde se něco šustne, tam chci být. A chci být u toho fit. Takže čaj, časopisy, deka. A céčko v plné palbě. Leze mi i ušima. 

A víte, jak se mluví a píše o chiméře blogerské dokonalosti? Tak já bych teď tu klamnou představu trochu narušila. Zapomněla jsem koupit kapesníky do zásoby. Aktuální stav skladu nula. Skandál!


Ale zase, kdyby to pro některé slabší povahy bylo moc a mělo to narušit jejich křehkou duševní rovnováhu - je bílý, ladí s nádobím, je hebký. A je s kytičkama! Smrk. Smrk.



PS: Kdybych se příští týden neozývala, tak jsem zrovna někde na dálnici v Nizozemí nebo v Belgii. Však já vám to pak všechno povyprávím.

V únoru jsem slíbila, že vám budu představovat knihy, kterým jsem neodolala a pořídila. Knihy o designu a bydlení. Ta, kterou vám chci ukázat dneska, je trochu speciální. Jak už název Design Bloggers At Home napovídá, je o bydlení blogerek z různých konců světa, z nichž některé určitě znáte a jejichž blogy sledujete.
(pozn. kniha je v angličtině)

Napsala ji Ellie Tennant, o krásné fotky se postarala Rachel Whiting. Společně každou z blogerek navštívily, vyzpovídaly a jejich interiér nafotily. 


Blogerek se v knize představí dvanáct a jsou rozdělené do 5 kapitol - podle stylu interiéru, ve kterém bydlí, a o kterém s takovou vášní a nadšením pravidleně blogují.

Jednou z nich je i Victoria z blogu SF Girl by Bay. To je má tajná favoritka. Nejenomže doma dokáže s velkým citem namíchat nálezy z bleších trhů s designovou klasikou, ale právě její blog byl jedním z prvních, které jsem před lety objevila, a které mě přivedly na myšlenku blogování taky zkusit.

Na konci se pak podělí o svoje oblíbence v blogerském světě a o tipy, co je pro blogování z jejího pohledu důležité.


Ale Viktoria v tom není sama. Každá z představených blogerek nás nechá nakouknout pod pokličku, poodhalí své tipy, popovídá o svých začátcích. A každá stojí za virtuální návštěvu!

Tady je několik z nich.




V poslední kapitole se pak dozvíme další blogerské tipy - jak s blogováním začít, jak důležitý je obsah, fotografie a sociální sítě. A tak vůbec, jak se v online světě neztratit.


Pokud vás blogerský svět okouzlil, pak tahle kniha vás nezklame. Jako nezklamala mě! Mám ji několik měsíců a je to jedna z těch, které můžu pročítat a prolistovávat pořád dokola.