Pročpak by se mi líbilo v tomhle interiéru (i když stylizovaném) od nejFantastičtejšího Franka?

3 důvody:

1. Barevnost - v podobné barevné kombinaci totiž teď doma taky jedu. Jasně, je podzim.

2. Původní prvky - už trochu ohraná písnička. Která se mi ale pořád líbí. Zvlášť když při zatím opatrném pokukování po novém podnájmu vidím, jak se všechno to krásné původní dá snadno zkazit. Parketová podlaha, původní šoupačky a žebrované topení jsou na vymření. Tady ale ne!

3. Hnědá kůže - nejen na křesle. Ten kožený stolek u sedačky je nebezpečně krásný, co říkáte?






Jsem kupič. Kupič časopisů. Ale konečně se na ně dneska dostalo. Protože nudle. A celý člověk bolí. A to se mi nehodí, páč příští týden má A. první část dovolené a já naplánovala Tour de Design tady v tom našem cípku Evropy. Kde se něco šustne, tam chci být. A chci být u toho fit. Takže čaj, časopisy, deka. A céčko v plné palbě. Leze mi i ušima. 

A víte, jak se mluví a píše o chiméře blogerské dokonalosti? Tak já bych teď tu klamnou představu trochu narušila. Zapomněla jsem koupit kapesníky do zásoby. Aktuální stav skladu nula. Skandál!


Ale zase, kdyby to pro některé slabší povahy bylo moc a mělo to narušit jejich křehkou duševní rovnováhu - je bílý, ladí s nádobím, je hebký. A je s kytičkama! Smrk. Smrk.



PS: Kdybych se příští týden neozývala, tak jsem zrovna někde na dálnici v Nizozemí nebo v Belgii. Však já vám to pak všechno povyprávím.

V únoru jsem slíbila, že vám budu představovat knihy, kterým jsem neodolala a pořídila. Knihy o designu a bydlení. Ta, kterou vám chci ukázat dneska, je trochu speciální. Jak už název Design Bloggers At Home napovídá, je o bydlení blogerek z různých konců světa, z nichž některé určitě znáte a jejichž blogy sledujete.
(pozn. kniha je v angličtině)

Napsala ji Ellie Tennant, o krásné fotky se postarala Rachel Whiting. Společně každou z blogerek navštívily, vyzpovídaly a jejich interiér nafotily. 


Blogerek se v knize představí dvanáct a jsou rozdělené do 5 kapitol - podle stylu interiéru, ve kterém bydlí, a o kterém s takovou vášní a nadšením pravidleně blogují.

Jednou z nich je i Victoria z blogu SF Girl by Bay. To je má tajná favoritka. Nejenomže doma dokáže s velkým citem namíchat nálezy z bleších trhů s designovou klasikou, ale právě její blog byl jedním z prvních, které jsem před lety objevila, a které mě přivedly na myšlenku blogování taky zkusit.

Na konci se pak podělí o svoje oblíbence v blogerském světě a o tipy, co je pro blogování z jejího pohledu důležité.


Ale Viktoria v tom není sama. Každá z představených blogerek nás nechá nakouknout pod pokličku, poodhalí své tipy, popovídá o svých začátcích. A každá stojí za virtuální návštěvu!

Tady je několik z nich.




V poslední kapitole se pak dozvíme další blogerské tipy - jak s blogováním začít, jak důležitý je obsah, fotografie a sociální sítě. A tak vůbec, jak se v online světě neztratit.


Pokud vás blogerský svět okouzlil, pak tahle kniha vás nezklame. Jako nezklamala mě! Mám ji několik měsíců a je to jedna z těch, které můžu pročítat a prolistovávat pořád dokola.

S dalším lumprtem, který jsme si přivezli, to nebylo vůbec jednoduché. 

Od začátku jsem měla představu, že pod oknem by mělo být něco výraznějšího. A jak už to tak bývá v malých prostorech, tak i výrazně užitečného. A protože kuchyň je tu prťavá a neprakticky řešená, netrvalo dlouho a bylo jasné, že to "něco pod oknem" by mělo sloužit jako rozšíření sousedního kuchyňského koutu. 

Představa, jak by to "něco" mělo vypadat, se v čase měnila, ale pak jsem na to kápla. Komoda z rodu lumprtů, s mramorovou deskou, nepříliš zdobená a ideálních rozměrů. A teď to "něco" najděte v bazaru! Nemožné se ale stalo skutkem a já ji asi tak před rokem a půl objevila. Na stránkách bazaru Lučický mlýn. Jak jsem ji chudinku zuboženou a špatně nafocenou uviděla, bylo jasné, že jen ona to může být.

Foto: Lučický mlýn

Jenže jsme jeli do ČR poprvé a zajet do Lučického mlýna jsme nestihli. Pak po druhé, potřetí, a zas nic. A já ji jen chodila na stránky pozorovat a čekala, kdy mi ji někdo vyfoukne. Věřte nebo ne, nestalo se. Proto letos na jaře jsem si řekla, že bude moje stůj co stůj. A stalo se. 

Před převozem jsem ji ještě stihla na zahradě pořádně vydrbat octovou vodou, odstranit úchytky, které jí neslušely, vycídit okované nohy a trošku naleštit. A jelo se.

Pak už byl čas na vylepšování. Samozřejmě mi hlavou běhaly nápady na natření černou tabulovou barvou, pak zas spíš něco do zelena. Nakonec se mi ale zalíbila jak je a dočkala se tedy jen úprav drobných kosmetických, resp. ještě dočká.


První na řadě byly samozřejmě úchytky, protože jsem nehodlala v žádném případě použít ty stávající. Ty pravé jsme našla v Nizozemí v obchodě Praxis. Ani malé, ani velké. Ani moderní, ani příliš retro. A s mosazným okováním noh si dobře rozumí.

Teď ji ještě čeká vytmelení nějakého toho šrámu a mnoha dírek po úchytkách, kterých za svůj život měla požehnaně. Ale i tak se má čile k světu a schová toho opravdu hodně. V jednom šuplíku káva a čajová udělátka, v druhém jak vojáci vyrovnané hrnky. Dole pak všechno, co se jinam nevešlo - utěrky, pečící formy, mlýnek na kávu třeba. A nesmí chybět tajná krabice na sladkosti pro A. - však si to zaslouží už jen za to, že mi mé komodové přání splnil, i když tahle lumprt-krasavice pro něj rozhodně nebyla láskou na první pohled.


Děkovná cedulka za nákup obrázků u Sandry Juto jako by byla pro naše snídaňovo-čajovo-kávové centrum dělaná. 


Jenom jedno bych jí vytkla, že není moc fotogenická. Ve skutečnosti je mnohem větší fešanda!

Tak co to bude, vážení? Káva, čaj nebo čerstvě vymačkaný džus?
Paper FiftyThree
FiftyThree
Jak jsem si tak tvořila seznam pro DEJ MI DÁREK, napadlo mě, že bych si mohla nějaké to přání splnit. A splnila jsem si hned dvě. Vlastně tři. To třetí ale v seznamu nenajdete, to si plním právě teď. Už delší dobu totiž přemýšlím, že si tu na blogu zavedu novou rubriku, ve které vám budu představovat aplikace pro iPad a/nebo iPhone, které mi připadají zajímavé a souvisí s tím, o čem tenhle blog je - bydlení, design, kreativita, krásno. Já vím, já vím, bude to trochu diskriminační a majitelé jiných pohyblivých zařízení přijdou zkrátka, ale bude to jen občas. 

První, kterou vám představím, se objevila právě na mém dejmidárkovském seznamu. Jmenuje se Paper by FiftyThree a je s ní zábava náramná. Tedy pokud kreslení a čmárání za zábavu považujete. A to zas já jo.

Paper by FiftyThree
- pro iOS verze 7.0 a vyšší, (pouze pro iPad)
- kreslení, psaní, kreativita
- zdarma s jedním kreslícím nástrojem a 28 barvami (další 3 nástroje a možnost namixovat jakoukoli barvu lze dokoupit v aplikaci)
- funguje s prsty, jakýmkoli stylusem pro dotykové displeje nebo stylusem Pencil by FiftyThree (který je pro aplikaci navržený)

Co se mi líbí:
- krásné zpracování a příjemné používání
- možnost uživatelů tvořit společně v Mix(u)
- webová galerie madewithpaper.fiftythree.com, kde kdokoli může brouzdat, inspirovat se a nevěřícně kroutit hlavou, jak jsou jiní šikovní




A tak jsem začala. Prstem a obyčejným stylusem. Vy, kteří kreslit opravdu umíte, buďte shovívaví, prosím. (Vždyť mi nejednou hrozila dvojka z výtvarné výchovy:)

drawings | designinwhite

Ale jsem optimista. Věřím, že cvičení dělá mistra. A správný nástroj taky! A proto jsem si začerstva splnila druhé přání se seznamu - chytrou tužku Pencil, taky od FiftyThree. Protože ta si s Paper aplikací nejlíp rozumí a otevírá nové možnosti. Už se těším, až ji pořádně vyzkouším.

Pencil FiftyThree




Třeba z toho jednou něco bude. Třeba ze mě jednou něco bude :D