Každý rok se těším, jak už udělám tu správnou, kreativní a jedinečnou vánoční výzdobu. Jak do toho zdobení dám kus sebe. Nápady by i byly. Každý rok do toho ale něco vleze. Ne, že bychom neměli vůbec nic, ale je to takové na rychlo a hlavně víceméně chybí vlastní tvorba.

Jednou jsme dělali kuchyň 23. 12., další rok jsme byt prodávali, tak výzdoba neměla valný smysl a ani času moc nebylo, pak jsme pro změnu dělali zase kuchyň, to už jsme si pospíšili a byla hotová 20. 12. A to je pořád něco. A každý rok si říkám, že ten další už to bude jinak. Většinou je ale úplně jinak všechno.

Plán tedy byl. Vánoce budeme trávit v Praze, pojedu sem už na konci listopadu, všechno uklidím, připravím, nazdobím, a tak nějak v polovině prosince si A. vezme dovolenou a přijede. Navštívíme všechny, které teď nemáme moc příležitostí vidět. A budeme všichni hrozně šťastní a veselí a užijeme si to. Good plan.

A jaká je realita? A. se dozvěděl, že se rozjíždí nový projekt a ještě 23. musí být v práci, pak by sednul do auta a v bůhví jakém počasí se vydal směr Praha. Zákonitě by Štědrý večer tak akorát prospal po cestě. A 2. ledna zase do práce. No, má to cenu? Nemá. Operativně jsme se tedy rozhodli, že budeme Vánoce trávit v D. 

Jenže jízdenku na vlak jsem si už koupila, stejně v Praze mám ještě nějaké vyřizování. Tak jsme se v pátek s mámou, která u nás byla na návštěvě, vydaly na cestu. No, začalo to pěkně. Na jízdním řádu jsme zjistily odkud nám to jede a v klidu vyčkávaly. Ale asi hodinu předem se na světelné tabuli u našeho vlaku začalo objevovat něco podezřelého v němčině. Zavolala jsem tedy "příteli manželovi na telefonu", ten to hodil do google translatoru. Překlad byl dost nejasný, ale jasné bylo, že něco není jak má být. Na informacích ale už jasno bylo. Vlak sice jede, ale výjimečně jinudy a průjezd Kolínem a Düsseldorfem se nekoná. Musely jsme si Intercity vlakem k němu dojet do Dortmundu. Nakonec to ale byla ta nejlepší část cesty - čisto, pohodlno. 

Když jsme totiž naskočily do našeho vlaku, který nejspíš už dost zažil, seděly tam dvě holandské teenagerky a spolu s nimi i zbytky po fastfood večeři. Ubrousky byly všude, vůně taky nic moc. Další německý pasažér nevypadal, že by z toho byl špatný, spíš se zabýval tím, jak poskládat v malém kupé svoje dlouhé nohy. Přede dveřmi v celé délce to bylo asi nejlepší, pokud mu ovšem nevadilo, že ho vzbudil každý, kdo chtěl kupé opustit. A duše chápavé a citlivé (třeba já, pochopitelně:)) neměly to srdce ho budit, dokud to močový měchýř byl sto vydržet. Tento problém byl ale na hony vzdálený Holanďankám, prostě si nohy natáhly a celou noc okopávaly naproti sedící mámu. Když pak ještě přistoupila jedna cestující, bylo plno. Přežily jsme, ale jsem ráda, že zpět už to bude letecky. 

Po takové cestě nebylo divu, že jsem se v sobotu cítila značně ubitě. Jak se ale v průběhu dne ukázalo, příčina nebyla jen v nepohodlné cestě. Za vším byl jakýsi chřipkový bacil, s kterým teď svádím bitvu. Takže místo abych v neděli zapálila a nafotila úžasně kreativní, výjimečný a nádherný (jak jinak, že?) adventní věnec vlastní výroby, hodila jsem na tác 4 čajové svíčky. Prostě vánoční atmosféra jak má být:) Zbytek vánoční dekorace v jinak opuštěném a smutném bytě tvoří produkty farmaceutického průmyslu, hrnek s čajem, krabičky s papírovými kapesníky a jelení lůj. 

Inspiraci na vánoční dekorace teď najdete na každém blogu a i u mě si jí asi taky ještě užijete (aspoň různě posbírané, protože za těch 10 dní po návratu toho moc nestihnu). Takže teď trochu z jiného soudku. V duchu toho, čím jsem momentálně obklopena, jsem se zaměřila na zajímavé krabičky na kapesníky.






Ani zrno nazmar. Co se starou kastlí od Maca? Krabice na kapesníky pro správného Macgeeka.



Takhle špatné to teda není :))))



Tohle je přesnější.


Smrt bacilům! Amen.



5 komentářů:

  1. vtipné krabičky :)
    já to mám s vánocemi tak nějak podobně, vždycky si říkám, jak musím v bytě navodit atmosféru, aby se taky jednou přítel na vánoce těšil a pak ... není čas, není chuť (máme tak malej byt, že vlastně ani nemám kam dát věnec nebo stromeček) a stejně nakonec skončíme na vánoce u našich a strávíme tam celé svátky, že se vracíme po Novém roce do bytu a vlastně je fajn, že tu nemusím nic uklízet :)
    uvidíme, jestli mě to letos nechytne, třeba mě vůně perníčků od sousedů nakopne ;)
    přeji rychlé udravení

    OdpovědětVymazat
  2. no právě, u nás to probíhá stejně, nakonec nejsme doma

    a díky moc

    OdpovědětVymazat
  3. velryba u mě zvítězila. asi se po něčem originálním porozhlídnu :)

    OdpovědětVymazat
  4. Krabice na kapesníky jsou u nás taky daleko aktuálnější než adventní věnec. Ten jsem teda označila za dětem nebezpečný (a oni jemu) a ještě tento rok se bez něj obejdeme, vyhořet nemusíme. Vánoční nálada mě ani tak nějak zatím nechytá, i když kluci už se těší a to bývá většinou nakažlivé. Ale zatím času dooost! Ještě ani nechodil Mikuláš. Cestu vlakem teda nezávidím, někdy se to tak sejde :(

    OdpovědětVymazat
  5. to je pravda, času dost:) mě vždycky vystresnou lidi, kteří nakupují dárky už od ledna a v létě sbírají materiál na vánoční dekorace:)))

    jó velryba, té by se v koupelně líbilo

    OdpovědětVymazat

Díky za váš komentář.

Thanks for your comment.