Tělocvik jsem nikdy neměla ráda.
Gym equipment as a furniture? Why not. 

Již v útlém věku jsem pochopila, že pro mě bude vhodnější a pohodlnější se zařadit do kategorie Intelektuálka, později s podtitulem Kavárenský povaleč. Ještě později, zmasírována masmédii, pojala jsem podezření, že ideálem je štíhlá a krásná intelektuálka. Rozhodla jsem se popřít svůj naturel a vypověděla válku slovanským tvarům. V mé domácnosti se tak začaly objevovat: rotoped, pak cosi AB plastového na posilování břišních svalů, podložka na cvičení, gymnastický balón velký, gymnastický balón malý zvaný overball, boty na běhání. K mému nemilému překvapení ale cvičení mělo jeden nepříjemný vedlejší účinek - pocení. No fuj. 

Posilovač byl schován do útrob proutěného koše a po několika letech skončil v popelnici. Z rotopedu se stal němý sluha, poté putoval do domu rodičovského, aby zde několik týdnů sloužil svému prvotnímu účelu, a pak se pokorně vrátil do role němého sluhy. K věcem se chovám hezky, boty jsou i po 11 letech jako nové. Balón jsem vzala na milost. Většinu času sice zastává roli příležitostného sezení pro návštěvy, když je ale nouze nejvyšší, zbrocena potem pokouším se změnit nezměnitelné. V těchto okamžicích plných silné vůle opět přemýšlím nad chytrým strojem, který zajistí míry 90-60-90. 

Myslím, že designeři ze studia PUJA na to kápli. Co udělat z těch nehezkých mučících sportovních náčiní hezký nábytek? Už při pouhém pohledu se cítím štíhlejší:)



PUJA (stránky jsou momentálně ve výstavbě), via Flatmaids

Žádné komentáře:

Okomentovat

Díky za váš komentář.

Thanks for your comment.