Jaro v Praze bylo pěkně rušné, to vám povím. V tom špatném (tedy, spíš smutném, úplně nejsmutnějším), i v tom dobrém slova smyslu. O tom smutném se mi psát nechce a ani to neumím. Psát o tom lepším je vždycky ... no, lepší. 


English
-------------------
This spring in Prague was pretty tough for me, the saddest thing happened. On the other hand, many pleasant things happened too. I had a pleasure to finally meet two great czech bloggers, Rosa Mitnik and Iri from Můj dům, můj squat

Although there was not enough time to meet Šárka from Ma Maison Blanche, at least I managed to help with her new blog design a little bit, and hopefully we can meet next time.

And of course, I did some thrifting. So, now is a time to roll up my sleeves and make these finds shine again. Sounds promising?
--------------------

Tak třeba jsem konečně potkala osobně zase někoho z blogerského světa, nejlepší Rosu Mitnik s jejími dvěma minichlapíky, a úžasnou Iri z Můj dům, můj squat

Se Šárkou z Ma Maison Blanche jsme se sice na živo potkat nestihly (my to příště napravíme, že jo?), ale ani tak jsme nezahálely. Šárka zatoužila po zjednodušení a zklidnění, a to se nevyhnulo ani blogu. Přispěchala jsem proto s pomocnou technickou rukou. Tedy spíš jen několika prsty. Ač se ve škole kdysi dávno hodně snažili, heslo na nástěnce "Náš cíl, všemi deseti" (jako fakt, čtyři roky jsem na to zírala) mě nechalo chladnou, takže si do teď do klávesnice ťukám po svém. Ale i tak jsem se nakonec doťukala k výslednému vzhledu, jak si ho Šárka přála a vymyslela. 

A zatímco Šárka zjednodušuje a zklidňuje, já oživuju, a to pomocí nálezů v bazarech, garážích a půdách. Aneb jak tyto mé poklady A. souhrnně nazývá, pomocí lumprtů

Ale takový lumprt, to není jen tak. To se musí hledat a pátrat a čekat. A čekat. A on se časem ten pravý někde vyloupne. Potíž trochu nastává, když se vyloupnou všechny najednou a některé ještě tak 800 km od místa plánovaného použití. To pak jedete autem naplněným po střechu a jste rádi, že jste se tam taky vešli. A protože já se tedy vejít chtěla, tak část musí na svezení počkat do příště. Tak!

Na lumprtech je ale taky zajímavé to, že se blyštivě nepředvádějí a nenaparují, jako jejich noví kolegové v prodejnách, spíš jen tak skromně a nenápadně prachem zapadané čekají, až si je najdete, oprášíte, vydrhnete, naleštíte a tak vůbec vylepšíte. Pak teprve se jim dostane té cti a budou představeny na blogu.

Tak se zatím mějte, léta užívejte. A já jdu oprašovat, drhnout, leštit a tak vůbec vylepšovat.

5 komentářů:

  1. Odpovědi
    1. Chi, jednou se to třeba dostane až do slovníku:)

      Vymazat
  2. Jsem tolik ráda za to, že někdo taky "lumprtí" a nejvíc, že ještě někdo "obrozuje" český jazyk. Moje poslední slovo je prochutit, což znamená uvařit a nechat proležet, aby se chutě spojily! :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To my to máme rozdělený, já lumprtím a A. ze zoufalství obrozuje:D

      Prochutit, taky dobrý!

      Vymazat
  3. U nás se používá termín klumpr:)

    OdpovědětVymazat

Díky za váš komentář.

Thanks for your comment.