To bylo totiž loni v létě, kdy pro mě A. připravil tajný výlet a vyrazili jsme docela daleko, až na hranici Německa se Švýcarskem, do Weil am Rhein. Do Vitra Campusu, kam jsem se už dlouho strašlivě moc chtěla podívat. A stálo to za to. Zážitek největší to byl. A ze všech těch vjemů a dojmů, a celé té krásy, mě nejvíc oslovila expozice, kterou připravila právě Ilse Crawford ve VitraHaus. I když ... expozice, to opravdu není to správné slovo.
Úkolem a cílem Ilse bylo představit a ztvárnit nové spojení Vitry s finským Artekem. Pojala to tak, jak to umí jen ona - lidsky, mile přívětivě, přátelsky. Na 200 m2 ve dvou nejvyšších patrech VitraHaus navrhla interiér pro fiktivní pár Harri a Astrid, jejichž pomyslné mezinárodní partnerství je odrazem toho skutečného - mezi Vitrou a Artekem. Jako zázemí pro kreativní pár, s obývacím pokojem v horním patře a pracovně-ateliérovým prostředím ve spodním patře.
A řeknu vám, já bych se tam nastěhovala z fleku:) A i když nikdy nebudu mít zařízený interiér převážně produkty těchto dvou značek a k dispozici obří loft, inspirace jsem tam načerpala víc než dost a zážitek to pro mě byl opravdu silný. Přestože jdu zase s křížkem po funuse (nejspíš už se teď pracuje na úplně nové expozici), stejně si to nemůžu odpustit a tuhle fiktivní, ale obrovsky lidskou "domácnost" vám na blogu nepředstavit.
Úkolem a cílem Ilse bylo představit a ztvárnit nové spojení Vitry s finským Artekem. Pojala to tak, jak to umí jen ona - lidsky, mile přívětivě, přátelsky. Na 200 m2 ve dvou nejvyšších patrech VitraHaus navrhla interiér pro fiktivní pár Harri a Astrid, jejichž pomyslné mezinárodní partnerství je odrazem toho skutečného - mezi Vitrou a Artekem. Jako zázemí pro kreativní pár, s obývacím pokojem v horním patře a pracovně-ateliérovým prostředím ve spodním patře.
A řeknu vám, já bych se tam nastěhovala z fleku:) A i když nikdy nebudu mít zařízený interiér převážně produkty těchto dvou značek a k dispozici obří loft, inspirace jsem tam načerpala víc než dost a zážitek to pro mě byl opravdu silný. Přestože jdu zase s křížkem po funuse (nejspíš už se teď pracuje na úplně nové expozici), stejně si to nemůžu odpustit a tuhle fiktivní, ale obrovsky lidskou "domácnost" vám na blogu nepředstavit.
Ilse je i mému srdci blízko, že je jiná, pro mě přirozená, svá a snad trochu živelná...nevím, je to o pocitech a hodně špatně se to vyjadřuje slovy. Mám ji ráda a díky za příjemné připomenutí:-)
OdpovědětVymazatDo Vitra Campusu bych se taky moc chtěla podívat! A tahle instalace, to je paráda, stejně jako její kolekce pro Ikeu. Taky bych tam mohla hned z fleku bydlet! :))
OdpovědětVymazatTento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
OdpovědětVymazat